„Žijete jenom jednou. Tak by to měla být zábava.“
– Coco Chanel
trávit různými hrami a návštěvami…ehm…kulturních zařízení. Na to určitě každý přijde sám. Dále však organizátoři stáže zajišťují výlety na různá zajímavá místa v cílové zemi. Účast na nich není povinná, ale jsou zdarma a obvykle bývají docela zajímavé.
V den příjezdu jsme se shodli, že nemáme energii na nic delšího než je návštěva KFC a skládání puzzle. Náš program tedy začal až další den, v neděli, kdy jsme se jeli vykoupat do plážového střediska Jūrmala. Voda v Baltu sice nebývá nejteplejší, ale i tak má v červnu celkem příjemnou teplotu (i když Itálie je pro koupání samozřejmě mnohokrát lepší).
Přes pracovní dny bylo volného času méně, ale o víkendu jsme pokračovali. V sobotu naše skupina navštívila muzeum automobilů. Muzeum stálo hned vedle motokárové dráhy, a proto jsme si řekli, že bychom tam mohli po prohlídce zajít. Štěstí nám přálo a dráha byla zrovna volná, takže jsme si ji okamžitě pronajali a šli jezdit. Nikdo to dopředu neplánoval, ale co už.
Další den byl v plánu výlet vlakem do Siguldy, což je město ležící asi 50 km od Rigy. Okolo něj se nachází nádherná příroda, středověký hrad, jeskyně a mnoho strmých kopců. Někteří se rozhodli, že je památky nezajímají, oddělili se od skupiny a vyrazili znovu samostatně na Jūrmalskou pláž. Nám ostatním se Sigulda velmi líbila.
Poslední den před naším odjezdem začal v Lotyšsku festival slunovratu. Při tomto svátku Lotyši ponocují, jedí zvláštní sýry a uzeniny, pijí pivo a zapalují ohně (vzdáleně by se festival dal přirovnat k našemu pálení čarodějnic). Také se po celé Rize konaly různé koncerty, trhy a průvody, které jsme samozřejmě navštívili. Pak už následovala jen večeře a balení věcí. Odjezd na letiště byl opět plánovaný zhruba na půl čtvrté ráno. Naštěstí nám zbylo dost kafe.
Let zpět do České republiky narušovala jen malá řvoucí holčička v letadle, a proto jsme se ráno bez větších problémů vrátili do Prahy. Odtud naše cesta pokračovala linkovým autobusem do Třebíče, kde naše cesta definitivně skončila.
Po proběhnutí stáže musí každý její účastník ještě vyplnit několik formulářů (papírových i elektronických), a tím ukončit veškeré papírování.
Pokud máte šanci se nyní přihlásit do nově vypisovaných stáží, neváhejte. Na stáži se člověk setká s opravdovou prací ve svém oboru a naučí se mnoho užitečných věcí. Také si vyzkouší mluvit cizím jazykem při opravdové komunikaci a nejen v umělých situacích ve škole. A v neposlední řadě se setká s cizí kulturou. Těm, kteří tyto pobyty v zahraničí umožňují, můžu říct jen jednu věc: „Děkuji.“
Příští rok naši školu čekají další stáže. Tento článek vznikl kvůli tomu, aby studentům, kteří se jich chtějí účastnit nebo se svojí účastí váhají, ukázal průběh a výhody takové stáže očima jejího účastníka. A také aby viděli, že život je vždy a všude plný malých nepříjemností.
